Různé rubriky,témata...

Ve 14.století, kdy v roce 1310 nastoupila na český trůn dynastie Lucemburků, byly Čechy už významným evropským územím. Král Jan Lucemburský v roce 1338  povolil Starému Městu (tenkráte Velkému Městu) zřídit radnici, jako symbol městské autonomie. Staroměstští měli již zakoupený kamenný dům na náměstí a začali k němu přistavovat věž, kterou dokončili v roce 1364. To bylo už za vlády syna krále Jana, Karla IV. (1316-1378), který byl od roku 1355 císařem, což byla v té době nejvyšší světská hodnost křesťanského světa. Prahu si zvolil za sídelní město a ta se stala největším staveništěm středověké Evropy.

Ve věži radnice byla v roce 1381 vysvěcena kaple, postavená Petrem Parléřem. Mechanické kolečkové hodiny, které byly podmínkou pro konstrukci hi-tech té doby, orlojů, na věži ještě nebyly. V druhé polovině 14.století už v Evropě orloje existovaly v Padově (1344), Štrasburku (1352), v Lundu (1380), ve Stralsundu a Doberanu (oba 1394) a ve Wismaru (asi 1390). Ani u jednoho se ale stroj nedochoval v tak původním stavu, jako pražský. Hodiny byly na staroměstskou věž instalovány v roce 1402 a z té doby jsou v Praze doloženi tři horologisté, v dobovém významu hodináři: Jan, Albert a Mikuláš. Za Mikuláše se tehdy zaručoval starší hodinář Martin, který je zmiňován už za Karla IV.

Zemi vládl již další Lucemburk, Václav IV. (1361-1419), a v té době vznikal orloj. První zmínka o něm je z roku 1410 (9. října), kdy byl dokončen. Purkmistr a rada města chválí mistra Mikuláše z Kadaně za vynikající práci, která je v listu velice přesně popsána a z popisu vyplývá, že se jednalo o astrolábový orloj. Za odměnu mu dávají dům u Havelské brány, značnou hotovost (3000 grošů), pravidelný roční plat (600 gr.) a záruky na majetek i pro dědice. Byla to nadstandardní odměna, protože jednorázová hotovost představovala například 95 krav nebo 25 tis.korbelů piva (1 korbel = 0,7 litru). Dokument je znám z pozdějšího opisu a překladu. Je v něm zmiňován i mistr Albert, kterému je vytýkáno, že se o orloj (nebo hodiny?) pečlivě nestaral. Je možné, že se už dříve o postavení orloje pokoušel, ale nebyl úspěšný.

Jako možný autor orloje je také uváděn astronom Jan Ondřejův z Hradce Králové, zvaný Šindel. (1375 ? - 1456), matematik, profesor a rektor pražské univerzity. Byl také osobním lékařem krále Václava IV. a patřil k nejvzdělanějším mužům Evropy.